Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2016

Jednou jsem se pokusil být normální. Byly to nejhorší dvě minuty mého života.

Obrázek
Kéž by to byly opravdu jen dvě minuty. Vlastně jsem byl hodný a tedy normální skoro celý život. Když jsem byl úplně malý, tak jsem se naučil poslouchat velice přesně rodiče a doktory. Chápal jsem, že na tom závisí můj život. Řeknu vám, že jsem s trpělivostí podstupoval všechna ta vyšetření, která nejsou ani za mák příjemná. Ale operace srdce je operace srdce.  A tenhle skill poslouchání autorit jsem si nesl skoro celý život. Nikdy jsem nebyl moc rebel. Prostě takovej hodnej chlapeček.
To se začalo měnit, až když jsem pracoval na magistrátu. Uvědomil jsem si tam dvě zásadní věci. Instituce, které by se měly starat o demokracii, tedy o svobodu, jakoukoliv svobodu myšlení nebo projevu celkem rázně potírají. Vzpomínán si na chvíle, kdy jsme s týmem upozorňovali na určité nedostatky magistrátu. Netrvalo dlouho a seděl jsem na personálním. Paní mi strkala smlouvu, která pro mě byla absolutně nevýhodná. Špatný šéf, jiná – horší práce, méně peněz. Měl jsem ji ihned podepsat. Nebo si ji přečíst …